reader's review
Paulo Coelho, brazilský autor, je skutečně světoznámý, vždyt´ jeho četné knihy vyšly v překladech do 55 jazyků ve 140 zemích. Nyní se nám dostává do rukou český překlad jeho knihy, o které sám říká ve věnování, že pojednává o delikátním, ožehavém, až pohoršlivém tématu. Čtenářům doporučuji, aby si před objednáním této knížky promysleli, jaký je jejich „threshold“ vůči ani ne tak „košilatému“ ale spíš až bezkošilatému námětu a explicitnímu popisu intimního a sexuálného aktu. Kdo se dokáže povznést nad prudérní předsudky, ten se ponoří do Coelhovy knihy se zřídkavým zájmem ba s požitkem.
Samotný příběh je vlastně prostý: brazilská dívka z dobré rodiny, Maria, touží po velké lásce, bohatém manželovi a rodině. Jenže žádná z jejích lásek se nestane tou velkou Láskou a tak se počas dovolené v Riu nechá zlákat pro slibné zaměstnání tanečnice ve Švýcarsku. Ve Švýcarsku se stane obětí své naivity a touhy uniknout nudnému životu doma - je obětí podvodu a vykořistování neskrupulózním zaměstnavatelem. Maria ale není obětí poraženou, naopak je silnou a cílevědomou osobností, která najde jiný a nekonvenční způsob jak dosáhnout svůj původní cíl. Mariin dobrovolný přestup z místa vykořistované exotické tanečnice do světa prostituce není postupným sesouváním po šikmé ploše, ale chladně vykalkulovaný a cílevědomý způsob jak dosáhnout cíle během roku, pro který má povolení k pobytu od švýcarských úřadů. Když už nemůže najít lásku, tak tedy aspoñ vydělat hodně peněz, vrátit se do Brazílie, tam zařídit pěkný domov rodičům, sobě koupit farmu a vést pohodlný a spořádaný život.
Neříkejte předem, že je to banální příběh – ono ani tak nejde o příběh samotný, ten je spíš nosnou plochou pro psychologický či filozofický pohled na lidské vztahy, lásku, na lidskou touhu po štěstí, životním naplnění a po bohatsví duševním i materiálním. Mariin životní příběh sleduje lidský vývoj od naivního pohledu na život, přes zklamání, cynismus k čisté ale už nepřijatelné lásce.
Coelho popisuje Mariin příběh pomocí dvou formátů: píše o Mariině jednání a úvahách v třetí osobě a tuto rovinu prokládá zápisy do deníku, který si Maria píše v první osobě. Nečetla jsem knihu v originále (kolik z nás ovládá portugalštinu?) ani v anglickém překladu, takže nemohu srovnávat a je těžké se vyjádřit o kultivovanosti autorova jazyka v originále, ale musím říct, že tento český překlad je mistrný.
Milí čtenáři, úpřimně jsem vás varovala, ale sama nelituji, že jsem si Jedenáct minut přečetla; už se pídím po dalších knihách z Coelhova pera.