czech-books.com

4. září 2003 se v českých kinech objevil dlouho očekávaný film Želary. Scénář Petra Jarchovského byl sestaven podle novely Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové.Nejdříve bych se ráda zmínila několika slovy o obdivuhodné autorce této výjímečné knihy. Květa Legátová je pseudonymem autorky (narozené v roce 1919), která vystudovala češtinu, fyziku a matematiku. Působila na různých valašských a slováckých školách a jako politicky nespolehlivá byla často překládána z jedné školy na jinou. A právě z těchto oblastí čerpá originální náměty svých baladických a současně opravdových příběhů. Svojí prvotinu Želary vydala ve věku 82 let.

Kniha Želary, vydaná nakladatelstvím Paseka v roce 2001, se okamžitě dostala na první místo na žebříčku českých bestsellerů, stala se knihou roku 2002 a získala státní cenu za literaturu. Ohlas mezi čtenáři i recenzenty mě nepřekvapuje. Kniha je napsaná citlivým, vytříbeným jazykem a okamžitě vtáhne čtenáře do osudů hlavních postav. Je to ucelený soubor povídek, které jsou propojeny společným místem děje a společnými postavami lidí žijících ve fiktivní chudé vesnici někde v hornatých Beskydech v období před druhou světovou válkou. Příběhy jsou to melancholické ba občas tragické, tvrdé a současně poetické, tak jako jsou tito lidé drsní, ubití svým osudem a chudobou, často vzájemně na sebe zlí, podlí a nesmlouvaví, páchající zrady a trpící špatným svědomím. Při tom dokáží milovat, být vášniví, vzájemně si odpouštět, nezištně pomáhat v nouzi a žalu.

Následující kniha Jozova Hanule je volným pokračováním Želar. I tato kniha se stala okamžitým bestsellerem a získala cenu za „původní českou knihu, která nejvíce potěšila čtenáře v roce 2002“. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři. Hana (které vesničané začnout říkal Hanule), zvyklá na velkoměstský způsob života se ocitá provdána za obyčejného vesničana Jozu a je nucena se přizpůsobit jeho stylu žití.