czech-books.com

Autor píše o skartování archívů, o KSČ - StB- ČSLA - KSČM a o zmíněném Filipovi.

Kapitola čtvrtá pojednává o nacistech a Němcích, pátá pak o korupci. Následuje Emigrace a exil, Konec českého tisku, O kolektivní vině a Plíšky z Hradu. Nekonformní historik Bořivoj Čelovský (* 1923) prožil život, který se vymyká zkušenosti „běžného“ českého historika. Narodil se v Heřmanicích (dnes čtvrť Ostravy) do celkem skromných poměrů - otec byl výpravčím a matka vedla hospodu a později obchod s dámským prádlem. Od února 1943 byl nasazen na práci v Německu a na konci války jen náhodou unikl zastřelení, když se chtěl poněkud lehkomyslně připojit k partyzánům v Beskydech. Po válce začal studovat právo a angažoval se nejprve v národně-socialistické a později v lidové straně.

V listopadu 1948 odešel do exilu a v roce 1950 zakotvil v Kanadě. Vystudoval historii a v roce 1958 německy vydal knihu Mnichovská dohoda 1938, která se setkala s nelibostí sudetoněmeckých kruhů, komunistických historiků u nás i části českého exilu, dodnes však zůstává jednou ze základních monografií k tématu (česky vyšla až v roce 1999). Čelovský nedostal v Kanadě možnost pokračovat ve vědecké kariéře, a proto až do roku 1990 působil v tamní státní správě. O jeho trochu dobrodružné a nekonformní povaze svědčí nejen to, že několikrát vystoupil proti plýtvání veřejnými prostředky nebo proti nekompetentním nadřízeným, ale také to, že na přelomu 50. a 60. let z vlastní iniciativy a pod kontrolou kanadské kontrarozvědky pronikl do československé rozvědky - výsledkem akce bylo vyhoštění rezidenta StB, který pracoval pod diplomatickým krytím, z Kanady.